Obklady ve službách architektury

To první, čeho si všichni všimnou na každém domě, je jeho fasáda. Je výmluvnou vizitkou rodinného sídla, a jako taková by tedy měla reprezentovat.

Důležitou funkcí fasády ale není jenom dávat na odiv vkus svého majitele, ale také tepelně izolovat. Tato schopnost nabývá na významu se stále rostoucími náklady na vytápění. A třetí, neméně významnou vlastností, kterou musí správná fasáda mít, je její odolnost – vždyť zatímco my se v zimě hřejeme a v létě chladíme v útrobách domu, ona musí překonávat nepřízně počasí, ať už je venku parné léto, nebo sibiřská zima. A izoluje-li dobře, vhodně nás před nimi chrání.

Finální úprava

Pro konečné vyznění estetiky domu přitom není podstatné, z čeho byl postaven. Ať už byly při stavbě použity jakékoli technologie – beton, pórobeton, keramika, sklo, dřevo, nebo třeba i zbytečné PET lahve, to podstatné, co má vliv na tepelnou pohodu na jedné straně a vzezření domu na straně druhé, je forma, jakou podobu dotvoříme, jinými slovy – jakou dáme budově fasádu.

Od břízolitu k moderním omítkám

Klasickým řešením povrchu domu jsou omítky. To je dodnes hojně užívané, protože rozpočty stavebníků zatěžuje nejméně. Nanesení omítek předchází nalepení tepelněizolační vrstvy, většinou z polystyrenu nebo minerální vaty, přímo na zdivo a potažení povrchu armovací mřížkou (tu zná většina lidí pod názvem perlinka). Tenkovrstvá omítka pak tvoří poslední vrstvu fasády a určuje ráz a barvu domu.

Mezi českými omítkami je nestorem břízolit, stříkaná a škrábaná omítka, která si umí udržet svůj vzhled po dlouhá desetiletí. Používá se už od přelomu 19. a 20. století a díky modernějšímu pojetí a vylepšeným technologiím je oblíbená i dnes.

Kontaktní obklady

Jelikož se při tradičních fasádách užívají sendvičové systémy (jedna vrstva přiléhá těsně k druhé), tvoří takové způsoby provedení jeden významný typ obkládání, a sice obklady kontaktní. Do této skupiny patří i řešení, které už je méně tradiční, ale v českých městech i vesnicích je ho vidět stále častěji. Jedná se o obložení izolace lícovými cihlami, případně přírodním nebo umělým kamenem. Takový systém, jelikož má v konečném důsledku vysokou hmotnost, ale vyžaduje přípravu už ve fázi přípravy hrubé stavby: stavebníci s ním musí počítat už při budování základových pasů, které musí být širší o tloušťku cihel nebo použitého kamene.

Dobrou volbou pro ty, kdo svou stavbu nezamýšleli hned od počátku obkládat materiálem, který domu dodá výrazně sympatičtějšího dojmu než „obyčejná“ omítka, jsou obkladové pásky, které mají tloušťku jen kolem jednoho centimetru a lepí se na zateplovací vrstvu. Vypadají jako lícové cihly (vyrábějí se ostatně ze stejné hlíny), ale při výrobě se probarvují všemožnými odstíny, dodává se jim rustikálního vzhledu a získávají rozličnou strukturu. Pokud si dům obloží lícovkami dva nejbližší sousedé, v žádném případě to tedy neznamená, že jejich domy musejí vypadat naprosto stejně, co se povrchového vzhledu týče. Přestože má kladení pásků svůj řád a co do velikosti vypadají – podobně jako cihly – jeden jako druhý, umožňují odlišit se.

Ještě mnohem větší možnost vybudovat dům, který bude zaručeně originálem, nabízejí lícové pásky z kamene, ať už přírodního (oblíbená je zejména břidlice), nebo umělého. Také ty se lepí na zateplení budovy a je možné je pořídit ve větších blocích, jejichž montáž je o to snadnější.

Sladění venku i uvnitř

Když už máte slabost pro určitý materiál a rozhodnete se ho použít pro finální úpravu fasády, poskytuje vám kupříkladu přírodní kámen dostatek prostoru k tomu, abyste podobně upravili i další prvky v exteriéru i interiéru – stejným kamenem si totiž můžete obložit i krb, venkovní gril a samozřejmě třeba také podezdívku plotu.

Bezkontaktní fasádní systémy

Kdo chce být moderní, sáhne ale při řešení fasády po tom, co je pro jeho obydlí tím nejužitečnějším. Pokud jste totiž někdy zkoumali zákonitosti izolací, zjistili jste, že správné provedení tepelné izolace je tak trochu věda. Teplotní rozdíly mezi vnitřním a vnějším prostředím domu zejména v zimě dosahují výrazných hodnot. Někde mezi interiérem a exteriérem dochází ke kondenzaci vodních par. Pokud zdivo vlhne, můžete to – a někdy i brzy po dostavbě – pocítit uvnitř, například v podobě nevzhledných skvrn na malbě nebo plísně, která určitě vítanou spolubydlící nebude. Vlhkost ale může napáchat i další škody, když naruší materiál, ze kterého je dům postaven, a to by mohl být opravdový malér.

Na klidu vám mohou přidat bezkontaktní fasádní systémy, které se vyznačují tím, že mezi dobře izolujícím zdivem nebo zdivem s izolací mají vzduchovou vrstvu. Dům tak může krásně dýchat a vlhkost se má kam odpařovat.

Reprezentantem bezkontaktních fasád jsou předezdívky z lícových cihel, klinkerových cihel nebo přírodních kamenů, o nichž už byla řeč, ale v bezkontaktní variantě se mezi nimi a obvodovou konstrukcí domu nechává vzduchová mezera. Jako skvělý izolant pak funguje vzduch.

Mnohé výhody

Bezkontaktní (nebo také odvětrané či zavěšené) fasády ale mají kromě promyšlenějšího způsobu izolace také další výhody: vzhledem k variabilitě materiálové i barevné totiž umožňují z prakticky jakéhokoli domu vybudovat architektonicky povedený exemplář. Ano, řeč v tomto případě rozhodně není pouze o novostavbách, ale také o obydlích, které už mají něco za sebou a kvůli nevyhovujícím technologickým vlastnostem je třeba je podrobit rekonstrukci.

Kromě téměř ideální paropropustnosti mají zavěšené fasády, které svůj přívlastek odvodily od toho, že se jednotlivé bloky zavěšují na kovové nosné konstrukce – profilů a kotev (ideálně z hliníku) –, výhodu ve snadnější montáži, a protože se kladou nasucho, není nutné s dokončením fasády čekat na příhodnější počasí – seženete-li ochotné řemeslníky, klidně si můžou do dlaní plivnout uprostřed třeskutého ledna.

Druhý způsob uchycení odvětrané fasády představuje dřevěný rošt, který možná bude o něco náročnější, ale zato může představovat levnější variantu.

Někteří výrobci nabízejí dokonce samonosné konstrukce, které obvodové zdivo zpevňují.

Mezera, která vznikne mezi obvodovou konstrukcí a zavěšeným povrchem, funguje jako vzduchový komín, kudy odplyne veškerá nadbytečná vlhkost i vzniklé kondenzáty. Je do ní také možné (třeba dodatečně) vložit izolační vrstvu.

Jak je libo…

Ať už jste příznivcem jakéhokoli materiálu, určitě si při výběru té nejvhodnější fasády vyberete. Můžete totiž sáhnout například po dřevu – ať už deskách, nebo lamelách. Ty je potom možné klást nejen horizontálně, ale také vertikálně. A protože ten nejdůležitější požadavek, který na svou novou fasádu určitě budete mít, bude její trvanlivost, můžete zvolit například západní červený cedr, který roste v Kanadě a na Aljašce, tedy v prostředí, kde tento strom musel prokázat svou životaschopnost. Jiným odolným druhům dřeva vystavili rodné listy ve Skandinávii.

Pokud k dřevu dvakrát netíhnete nebo se vám nehodí do vašeho záměru, je možné poohlédnout se po kamenných obkladech. Myslíte-li si, že kámen pro vás nemusí být tím pravým ořechovým, protože váš dědeček vystavěl přístavbu jako půlkruhovou věž, řešením pro vás budou ohebné kamenné obklady, protože i ty jsou na trhu k dispozici.

Fasádní systémy jsou ale v dostání i v imitacích dřeva nebo kamene, třeba jako plastová alternativa, případně v podobě kombinace obojího – dřevoplastu (WPC). U dvou naposledy zmíněných materiálů si můžete vybrat z pestré škály barevných provedení.

Tutéž variabilitu zaručují i keramické fasádní obklady, které se přibarvují tak, aby byly schopny splnit prakticky jakákoli očekávání. Platí to i o vláknocementové, případně cementové desky. Ale ani tím výčet rozličných materiálů nekončí – využít totiž můžete i eleganci titanzinku, který je rovněž k dostání buď v deskové variantě, nebo jako lamely, ale také svůj dům ozdobit oduševnělým sklem.

Kombinacím se meze nekladou

Díky opravdu široké škále povrchů, barev, formátů i materiálů můžete i v případě bezkontaktních fasádních systémů počítat s tím, že použité řešení vhodně využijete i na jiných místech v domě i okolo něj. Vaše fantazie se může vyřádit například při uvažování o venkovní i vnitřní dlažbě, obložení schodů nebo zábradlí, krbu v obýváku a podobně. Dům také nemusíte obložit celý, ale třeba jen částečně, což z něj opět může udělat adepta na architektonicky zajímavý objekt.

A co víc, nemusíte skončit jenom tím, že jednotlivé prvky sladíte, ale můžete jednotlivé materiály, povrchy i barvy volně kombinovat – kámen na venkovském stavení si určitě bude velmi dobře rozumět třeba se dřevem.

Úspora

Zavěšené fasádní systémy tedy mohou nejen lahodit oku, ale také vám ušetřit náklady na stále dražší energie, ačkoli vyžadují vyšší počáteční investici než jiné varianty řešení obvodového pláště. U průměrného domu se může návratnost pohybovat kolem 10 až 15 let. Může se vám to sice zdát hodně, ale jedná se o výpočty v současných cenách, a to už teď víme, že v příštím roce si za elektřinu zase o nějakých pár procent připlatíme – o plynu nemluvě.

ČLÁNEK VYŠEL V ČASOPISU PĚKNÉ BYDLENÍ.