Začínáme podnikat XIV: Jdeme si pro peníze

V minulém díle jsme se snažili nahlédnout do ekonomické terminologie a naučit vás dívat se na podnikání jako na změť příjmů na jedné a výdajů na straně druhé. Ještě než se dostanete do krásného plusu, musíte ale něco investovat. Co dělat, když do začátků potřebujete nějaké finance?

Nejdůležitější je vědět, kolik peněz vlastně budete potřebovat. To zjistíte na základě podnikatelského plánu, který už si díky našemu seriálu umíte zpracovat.

Nedáte-li dohromady dost za pomoci důvěřivých příbuzných nebo známých, můžete do firmy přizvat společníka, ať už bude tichý, nebo vydatně hlasitý. A pokud se vám ani tehdy nedostává nebo se prostě nechcete s nikým o výsledky lopotné práce dělit, nezbývá než se obrnit a jít zlatokopat jinam: do banky, k profesionálním investorům nebo k institucím přidělujícím dotace. Ani v jednom případě vás ale nečeká nic, co by se dalo srovnat se sledováním Troškovy komedie.

Jdeme do banky

Nedisponujete-li dostatečným sebevědomím, hroší kůží a karnevalovou maskou veselého tanečníka, abyste se v nestřeženém okamžiku nabourali do trezoru některé z poboček tuzemských bank, je třeba postavit se k problému čelem a jít do banky požádat o půjčku oficiálně. Byly doby, kdy bankovní ústavy považovaly půjčování peněz za poměrně zajímavou možnost zhodnocení peněz, které u nich měli uložené drobní střadatelé. Ty už jsou ale dávno pryč. A tytam jsou i časy, kdy stačilo přijít s fešným kufříkem v dvouřadovém fialovém saku a jednostránkovým podnikatelským záměrem a mohli jste si půjčit prakticky na cokoli a libovolně vysokou sumu. Že tato bouřlivá doba skončila nutností sanovat bankovní sektor stovkami miliard ze státního rozpočtu, dobře víme.

Buď jak buď, dnes je získání úvěru mnohem obtížnější. V několika bankách působících na českém trhu jsme zjišťovali, jak naloží s odvážlivcem, který si k nim v začátcích podnikání přijde pro úvěr. Zjistili jsme, že naděje sice umírá poslední, ale ještě než se na smrtelné posteli stačí naposledy převrátit, zahltí vás mnohde papíry, požadavky a dlužními úpisy.

Kontokorent

Nejsnadnějším způsobem, jak přijít k penězům půjčeným od banky, je tzv. kontokorent, tedy možnost čerpat prostředky z účtu do minusu. Záporný stav účtu přitom nemůže být nijak závratně vysoký (v tomto případě vlastně nízký, jen v desítkách tisíc korun), banka by podstupovala příliš velké riziko. Kontokorent pochopitelně znamená založit si u daného ústavu účet, ale to vás ve většině případů nemine ani při čerpání jakékoli jiné půjčky. A úroky z něj mohutně přesahují hranici deseti procent.

Kontokorentní úvěr nabízí k běžnému podnikatelskému účtu například Fio banka, u ní ale budete mít podle mluvčí Venduly Žaloudíkové výhodu, pokud banka může nahlédnout alespoň dva měsíce do historie. Budete-li chtít čerpat hned, bude vaše situace posuzována individuálně. „U individuálních úvěrů jde o to, jaký je podnikatelský záměr, podmínky, zajištění a podobně,“ dodává Vendula Žaloudíková.

Kontokorent bývá v počátcích podnikání prakticky jedinou možností, jak získat peníze na počáteční investice. Dokládá to i přístup České spořitelny. Ta firmám a drobným podnikatelům s obratem do 30 milionů korun nabízí produkty Firemní úvěr ČS a Firemní kontokorent ČS. V rámci prvně jmenovaného balíčku lze využít Firemní kontokorent ČS startovací až do výše 50 tis. Kč, který mohou získat i začínající podnikatelé. Vypadá to, že se tedy v začátcích nemůžete příliš rozpínat. Vždy ale existuje naděje, že si s bankou sjednáte lepší podmínky. Jak říká Petr Podzimek z tiskového centra České spořitelny, „všechny žádosti začínajících podnikatelů o úvěr jsou posuzovány individuálně. Šance na jeho získání zvyšují skutečnosti, zdali žadatel má již uzavřené kontrakty, zda má nějaké relevantní zkušenosti v oboru, ve kterém chce podnikat, zda do projektu vkládá své vlastní finance či pokud mu například Českomoravská záruční a rozvojová banka poskytla záruku k úvěru.“

Začínajícím podnikatelům půjčuje od loňského roku i Raiffeisenbank. „Podnikatelům bez podnikatelské historie poskytneme tzv. Startovací Podnikatelský kontokorent, který po několika měsících umíme navýšit až na 300 tisíc korun,“ vysvětluje mluvčí Tomáš Kofroň. „Potřebujeme k tomu jen doklad totožnosti a doklad opravňující k podnikání (výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list, koncesní listinu apod.). Není nutný žádný ručitel ani ručení nemovitostí, ručí se jen biankosměnkou.“

Po kontokorentu lze sáhnout i v GE Money. Tady ale můžete podle Hany Miencilové počítat jen s částkou od 10 000 do 40 000 korun. Lépe na tom budete, pokud se rozhodnete podnikat v některém ze specializovaných oborů. Budete-li lékař, zubař, veterinář, lékárník, advokát, notář nebo daňový poradce, poskytne vám banka úvěr na základě doložení příjmů za poslední tři měsíce. O něco lepší podmínky, zejména co se týká výše půjčky, mají v GE Money díky projektu Život nápadům ženy. A naopak, pokud jste začínající společnost s ručením omezeným, máte smůlu. Dříve než za rok banku zajímat nebudete.

UniCredit Bank se nabídkou svých úvěrů orientuje především na ty, kteří už podnikají minimálně rok, a jsou tedy schopni prokázat životaschopnost. Tiskový mluvčí Petr Plocek nicméně dodává: „UniCredit Bank se snaží vyjít vstříc i začínajícím podnikatelům. V případě, že klient nemá podnikatelskou historii, je požadovaný úvěr prověřen dle interních pravidel pro posouzení rizikovosti úvěru. Při kladném posouzení je úvěr příslušnému podnikateli schválen.“ Co znamená posouzení rizikovosti? Banka po vás bude chtít podnikatelský záměr včetně finančního plánu, rozpočtu nebo kalkulace návratnosti.

Podnikatelský záměr

Kvalitní podnikatelský záměr je tím, co vám v mnoha případech minimálně otevře dveře do banky, aniž by je s vámi zabouchli ještě dřív, než stačíte vzít za kliku. Individuální posuzování žádostí o úvěr na něm staví i v Komerční bance, kde musí začínající podnikatel předložit také prognózu finančních údajů na dobu trvání požadovaného financování. „Důležité je, aby podnikatelský plán byl zpracován nejen kvalitně, ale také realisticky. Jedná se totiž o základní podklad, který vysvětluje záměr podnikatelské snahy, vymezení trhu, zákazníka a další detaily,“ vysvětluje postup svého ústavu vedoucí tiskového centra banky Monika Klucová. „Začínající podnikatel nemá podnikatelskou historii a tedy ani jedno uzavřené účetní období. Nelze proto posuzovat standardní dokumenty, jako je daňové přiznání nebo finanční výkazy. Naši specialisté pro financování malých a středních podniků individuálně posoudí konkrétní podnikatelský záměr, a to zejména s ohledem na jeho reálnost a konzistentnost. Pro rozhodnutí o poskytnutí požadovaného úvěru jeho prokázání jeho návratnosti.“

Zajištění

Máte-li chuť ukousnout si hned na začátku větší sousto a kontokorentík vás neuspokojí, budete muset kromě podnikatelského plánu předložit bance také záruku. Tou může být například ručení: vaše závazky se v případě problémů se splácením zaváže někdo jiný, kdo bance prokáže svou bonitu. Druhou možností je zajištění nemovitostí. Jste-li tedy frajer, můžete kvůli podnikání svého eseróčka zastavit dům, ve kterém bydlí vaše rodina. Anebo se nabízí jiný typ závazku – (bianko)směnka. Jedná se o cenný papír, na kterém se vy osobně upíšete k tomu, že závazky vyplývající z úvěru v dohodnutém termínu splatíte. Pokud jde o směnku, je na ní napsaná konkrétní částka odpovídající výši půjčky, v případě její sestřičky biankosměnky chybí údaj o sumě, který banka doplní ve chvíli, kdy je třeba úvěr doplatit – podle zbývající výše.

Úroky

Běžné úvěry, při kterých aspoň na okamžik zažijete, jaké to je, když se vám na účtu objeví nějaká kulantní suma, mají oproti kontokorentům jedno velké plus – úroky se mohou pohybovat v relacích, při kterých si nebudete myslet cosi o lichvářích. U každého je to ale se stanovením jejich výše jiné: banka posoudí vaši situaci, hodnotu zajištění a výši úvěru, typ podnikání a rating a podle těchto a případně i dalších parametrů výši stanoví. A pak už zbývá jen splácet, většinou anuitně, tedy měsíc co měsíc stejnou splátkou, která obsahuje splátku jistiny a úrok (jenžto snižuje daňový základ) a otáčet to, kvůli čemu jste svůj mladý neduživý podnik zadlužili.

Záruky

Toužíte-li po prodlouženém dobrodružství, můžete se ještě před návštěvou banky vydat do Českomoravské záruční a rozvojové banky, jejímž prostřednictvím poskytuje ministerstvo průmyslu záruky na úvěry začínajícím podnikatelům. Českomoravská záruční a rozvojová banka má s komerčními bankami uzavřené smlouvy, na jejichž základě ručí za úvěry do tří milionů korun firmám s méně než desíti zaměstnanci. Dojednaná podpora ostatně zlepší podmínky pro vyjednávání o úvěru, a finanční dům nakonec kývne, rozvojová banka bude ručit až za 80 procent půjčky.

Dotace

Zcela jiný adrenalin zažijete, budete-li se ucházet o některou z dotací vypisovaných rovněž ministerstvem průmyslu a obchodu. To má nyní například v plánu podpořit v letošním roce půl miliardou korun v rámci programu TOP výzkumné a vývojové projekty. Na jejich konci musí být produkty s potenciálem uplatnit se na trhu a také v tomto případě je důležitá osmdesátka: přesně tolik procent můžete na svůj projekt ze státního rozpočtu získat.

Jinou kapitolou, která rovněž obnáší nutnost investovat nějaké vlastní peníze, představují peníze směřující do Česka z rozpočtu Evropské unie. Pro začínající podnikatele je určen zejména operační program Podnikání a inovace, který v současné šestiletce obsahuje 15 programů podpory. Zajímavé možnosti nabízí ale také operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, spolufinancovaný Evropským sociálním fondem.

Agenda, která je s podáváním žádostí o evropské dotace spojená, vám ale jistojistě schroustne dost času, který byste jinak mohli věnovat radostnému podnikání. Možná by proto bylo vhodnější (a jistější) obrátit se se zadáním na některou ze specializovaných společností, které se věnují tvorbě projektů a obíháním všech příslušných lejster a úřadů. Jelikož jsme chtěli pro úplnost získat i jejich vyjádření, několik jsme jich oslovili, ale patrně jsou zavalené prací pro perspektivní podnikatele, takže jsme dosud jejich odpovědi nezískali.

Investoři

Co se nám ale získat podařilo, je pohled na věc od zástupce dalšího potenciálního zdroje prvních financí pro podnikání, rizikového investora. Tito investoři disponují kapitálem, ze kterého jsou po velmi přísném zhodnocení podnikatelského záměru ochotní odkápnout malou kapičku i do začínající firmy. Pravda, je třeba chvíli hledat, protože většina venture investorů se orientuje na už rozběhnutý byznys a na manažerské odkupy, ale existují výjimky, například Venture Investors Corporate Finance. Na otázku, zda má šanci získat rizikový kapitál i začínající podnikatel, její zakládající partner Michael Rostock Poplar, odpovídá: „Samozřejmě. Pokud má kvalitní business plán, team lidí zapálených pro věc a jasně definovaný produkt, dostane investici i úplný začátečník. Je to jen a jen o přípravě.“ Rizikoví investoři od vás budou podle Rostocka Poplara očekávat kromě uvedeného také produkt s globálním potenciálem, schopnost vést lidi a komunikovat se svým okolím, a máte-li nějaké, také reference. A v neposlední řadě se musíte připravit na to, že kvůli vysokému riziku, které investicí do projektu postupují, také odpovídající podíl ve firmě, a tedy možnost rozhodovat o rozvoji vašeho podniku.

Jak je vidět, základem každého podnikání by měl být opravdu kvalitní byznys plán. Pokud jste při čtení druhého dílu seriálu Začínáme podnikat pospávali nebo už si na něj nepamatujete, je čas si informace oživit:

* Začínáme podnikat II: Podnikatelský záměr

ČLÁNEK VYŠEL NA SERVERU PENÍZE.CZ.