Začínáme podnikat XVIII: Vědecko-technologická centra a podnikatelské inkubátory

Firmu máte založenou, víte, čeho chcete dosáhnout, a také máte představu o příležitostech, které na vás čekají za každým rohem. Své šance můžete právě v tomto okamžiku zvýšit tím, že zajdete do parku.

Možná si právě říkáte, že 18. díl seriálu, to už je pořádná porce na to, aby měl autor důvod náhle se zbláznit. Poté, co vás v předchozích dílech posílal ke všelijakým čertům (počínaje finančním úřadem a konče třeba tvůrci internetových stránek) a od nich zase k ďáblům, v rozpuku úspěchu vás pošle na procházku do parku?

Zapeklitá zkratka VTP

Ne, podnikání opravdu není procházka růžovým sadem. V tomto případě máme totiž na mysli park vědecko-technický. Pokud jste toto sousloví nikdy neslyšeli, možná jste se setkali s pojmem podnikatelský inkubátor, vědecký park, případně technologické centrum, inovační centrum, technopolis, zakladatelské centrum nebo centrum pro transfer technologií. Za těmi všemi se ukrývají areály, případně administrativně-technické budovy poskytující útočiště právě začínajícím firmám ze segmentu malého a středního podnikání, tedy do 250 zaměstnanců. Pravda, na taková čísla asi na začátku myslet nebudete, ale kdyby náhodou ano, vězte, že i vy se můžete poohlédnout po tom, jestli někde ve vaší blízkosti nějaké vétépéčko, tedy vědecko-technický park, jak zní nejčastější pojmenování tohoto typu areálů, neexistuje. Mohlo by to pro vás znamenat zajímavé možnosti.

Sdílení zázemí i techniky

Filozofie vědecko-technických center totiž vychází z maximálního sdílení zázemí vytvořeného právě za účelem podpory mladých a perspektivních firem. Na malé ploše soustředí nejen nadšence, kteří se rozhodli podnikat, ale často také vědce, kteří se snaží prosadit se svými výzkumy, vynálezce a další inovátory – odtud ostatně pochází jedno z mnoha pojmenování tohoto typu areálů (inovační centrum). Ti mají k dispozici za snížené nájemné prostory k podnikání, vybavené laboratoře, konferenční místnosti s příslušnou technikou a rovněž znalé lidi, kteří jsou připraveni poskytovat poradenství nebo konzultace ke konkrétním projektům. Další výhodou parků je například úzké napojení nejen na národní instituce typu CzechInvest, ale také na mezinárodní organizace. Schopným projektům a jejich manažerům tak mohou pomoci s uplatněním na zahraničních trzích.

„Standardní vědecko-technické parky poskytují tři základní služby – pronájem prostor za zvýhodněné ceny, poskytování konzultačních služeb ideálně vlastními konzultanty a zprostředkování spolupráce mezi vědeckovýzkumnými laboratořemi a firmami,“ vysvětluje princip fungování VTP ředitel VTP Univerzity Palackého v Olomouci Jiří Herinek. Akademické zázemí jeho instituce odhaluje další z možných rolí vědecko-technických parků: často bývá jejich rolí propojení vědy a výzkumu a komerční aktivity právě vznikající firmy. „Díky tomu, že patříme přímo pod Univerzitu Palackého v Olomouci, můžeme nabízet služby celé univerzity. Smyslem je umět poskytnout takové výzkumné zázemí začínající firmě,“ dodává Herinek.

Podobné výhody vidí i ředitel Akademického centra v Nových Hradech, které zřídila Akademie věd ČR společně s Jihočeskou univerzitou, Dalibor Štys: „Provozování společných projektů univerzitního pracoviště a firem je právě ta cesta, jak poznatky oběma směry sdílet a efektivně využívat infrastruktury.“ Jeho centrum už například prostory pro firmy neposkytuje a soustředí se na úzké propojení vědy a výzkumu a komerčního využití jejich zkoumání. O tom, že takové zaměření přináší výsledky, svědčí více než desítka výsledků aplikovaného výzkumu uvedená každoročně do praxe.

Zakládají mnozí

Je nabíledni, že taková synergie může být prospěšná oběma stranám: začínajícím firmám, které mají možnost za sympatické poplatky získat vše, co ke svému rozjezdu potřebují, se vyplatí zapojit do podnikání chytré mozky, univerzitní studenti si mohou své nápady ověřit v praxi a získat uplatnění, pokud je projekt úspěšný.

Iniciátorem vzniku VTP ale nemusí být jen akademická sféra – jejich působnost je totiž mnohovrstevnatá, takže mezi zakladateli najdeme vedle akademických institucí také veřejnoprávní subjekty (například města či kraje) a soukromé firmy, například společnosti zaměřené na rizikový kapitál (pro něž jsou investice do start-upů zajímavou příležitostí) i jejich kombinace. Synergie se vhodně projevuje i tady: veřejnoprávní instituce jsou schopny nabídnout vyšlapanější pěšinky k dotacím, soukromé subjekty poskytují komerční pohled na věc. Jednotlivé parky pak mohou mít různou právní formu – některé působí jako firmy (třeba společnosti s ručením omezeným), jiné jako obecně prospěšné společnosti. Vždy záleží na tom, na jakou oblast se chtějí zaměřit, jaké seženou zdroje financování a nakolik je pro ně důležité generovat zisk.

Různé velikosti, různé obory

Na příležitostech a potenciálu inkubačních center záleží také jejich velikost. Například zmíněný Vědecko-technický park Univerzity Palackého soustřeďuje v současné době 25 firem a 6 interních laboratoří z univerzity. Téměř výhradně se specializují na nanotechnologie, biotechnologie, chemii či optiku a informační technologie. „Tyto obory jsou na univerzitě silné, firmám tedy můžeme nabídnout odpovídající podporu,“ dodává ředitel parku.

Praktičtí pomocníci

Mnohé začínající firmy možná nemusí mít zájem o napojení na vědecko-výzkumné týmy a nadějné akademiky, ale jde jim o to, aby v začátcích podnikání nemusely vydat zbytečně velké peníze za nájemné, nákup kancelářské a prezentační techniky a další infrastruktury, kterou ale čas od času potřebují. Ty se mohou stát součástí některého z podnikatelských inkubátorů (PI). V odborných publikacích jsou podnikatelské inkubátory uváděny jako podskupina vědecko-technických parků, některé fungují jako součást center specializujících se zejména na aplikovanou vědu a výzkum, jiné samostatně – škála VTP je zkrátka velmi široká. Ředitel Inovačního centra a podnikatelského inkubátoru TIC ČKD Praha Pavel Habarta vysvětluje záludnost škatulkování a říká: „Je potřeba rozlišovat mezi podnikatelskými inkubátory a vědecko-technickými parky; VTP je často dosti komerční záležitost (za plnou cenu), ale PI vždy dělají něco zadarmo/neziskově.“ Ale nemusí to být pravidlem, jak ostatně naznačuje. TIC ČKD Praha podpořil za dobu existence přes 120 firem a momentálně jich v něm sídlí asi sedmdesát, z toho třicítka virtuálně (poskytování virtuálního sídla a administrativního zázemí je jednou z dalších služeb, se kterými se u VTP můžeme setkat). Pavel Habarta popisuje, co všechno mohou začínající firmy v inkubátorech najít: „Dobré zázemí, sdílené prostory v ceně – toalety, zasedačky, PC laboratoř, konferenční sál, recepce, kuchyňky apod., možnost najmout si kancelář třeba od 15 m2 (což developeři a realitky vůbec nedělají), možnost výpovědi nájmu z měsíce na měsíc, spousty služeb pod jednou střechou.“ Některé služby je možné dokonce v rámci inkubátoru využívat zdarma. Michala Robenková z Podnikatelského inkubátoru VŠB-TU Ostrava vypočítává: „Inkubované společnosti mají možnost využívat poradenské služby konzultantů útvaru Komercionalizace výsledků vědy a výzkumu, a to čtyři hodiny měsíčně zdarma a dále dvě hodiny měsíčně zasedací a seminární místnosti.“

Výhody sdílené infrastruktury si pochvaluje i jeden z klientů, kteří služeb VTP využili, ředitel společnosti Turistika.cz Jiří Pilnáček, který jeden z projektů firmy umístil do Technologického centra Hradec Králové: „Máme tu k dispozici všechno, co potřebujeme, aniž bychom museli investovat do často drahých technologií. Využití zázemí VTP mohu vřele doporučit každému, kdo začíná a chce se v prvních letech soustředit hlavně na vývoj projektu a nechce se věnovat hledání odpovídajících prostor a jejich zařizování.“ Výhody VTP (nebo PI, abychom byli pokud možno přesní) vidí Jiří Pilnáček ještě v jedné věci: „Často se tu konají odborné konference a přednášky na specializovaná témata, která podnikatelům umožňují získat potřebný vhled do odborné problematiky. Jich se účastní lidé, kteří jsou schopni poradit s konkrétními projekty.“ Jako příklad uvádí Pilnáček Ondřeje Bartoše, zastupujícího sféru venture investorů, ale také právníky a další odborníky, jejichž služeb má Turistika.cz možnost v rámci VTP využívat.

Neméně zajímavou příležitostí je pro firmy, jež jsou součástí parku, možnost vzájemného setkávání a šance prezentovat své výsledky na akcích, které VTP pořádá.

Na mnoha místech jdou ale ještě dál a pomohou vám například i s tvorbou podnikatelského plánu nebo s naplánováním marketingu, cash flow nebo s finančním plánem. Centra poskytují také poradenství v oblasti identifikace technologických potřeb podniku a vyhledání vhodných dodavatelů technologií, při hledání vhodných zdrojů financování a řešení ochrany duševního vlastnictví.

Pravidla

Sdílení tolik potřebných prostor a techniky vám tedy v začátcích může ušetřit čas, nervy i peníze. Jednotlivé parky mají podmínky, za kterých vám to umožní – někdy jsou podmínky dané striktněji (například maximální doba pobytu ve VTP je omezena na tři roky), jindy trochu volnější. Vždycky se vám ale vyplatí se do areálu některého centra vydat, zvlášť pokud ho máte po ruce. Jak upozorňuje Jana Klementová z BIC Plzeň, mohou konzultanti VTP vaše podnikání nasměrovat: „Jedná-li se o záměr, který zapadá do konceptu centra (inovace, spolupráce s výzkumem a vývojem, nový produkt, služba, zajímavý růstový potenciál, zaměstnávání vysoce kvalifikovaných lidí apod.), jednáme s klientem o podmínkách využití VTP, tedy využití nájemních prostor a dalších nabízených služeb, včetně doladění záměru a hledání vhodného financování pro firmu nebo její projekt.“ Také Michala Robenková z Podnikatelského inkubátoru VŠB-TU Ostrava potvrzuje, že úvodní součástí prvního setkání mladé firmy a zástupce inkubátoru je podrobné seznámení se s možnostmi: „Proces přijetí žadatele do PI VŠB-TUO spočívá ve sjednání osobní schůzky, kde dochází k podrobnější výměně informací mezi žadatele a zástupcem útvaru Komercionalizace výsledku vědy a výzkumu. Předmětem dialogu obou zúčastněných stran je především podnikatelský záměr a možnosti vzájemné spolupráce. Hlavní podstatou je zjistit, jak uchazeč přemýšlí o svém podnikatelském záměru ve vztahu k potenciálu trhu, kvalitě produktu a síle konkurence, schopnostech svého týmu a o problematice ochrany duševního vlastnictví.“

A jsme znovu u tématu, které se potichu, ale o to intenzivněji line jako nit celým seriálem – podnikatelského plánu.

ČLÁNEK VYŠEL NA SERVERU PENÍZE.CZ.